Jizerky ubytování

Bramberk

BramberkBramberk je 21 metrů vysoká rozhledna z tvrdé žuly. Již v roce 1889 zde německý horský spolek nechal vybudovat rozhlednu dřevěnou, ke které o tři roky později přistavěli horskou chatu, která tu stojí dodnes. V roce 1912 zde nechali vybudovat rozhlednu kamennou, která společně s horskou chatou slouží turistům dodnes. Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 8km) do Lučan, dále vpravo na Maxov k rozhledně Bramberk.

Kopanina

KopaninaRozhlednu najdete na půlce cesty mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem zhruba ve dvou třetinách masivu Ještědsko-kozákovského hřebene, na pomyslném rozhraní mezi oblastmi Jizerských hor (na sever od rozhledny) a Českého ráje (směrem na jih), s nádherným výhledem do obou stran.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 15km) do Smržovky, směrem na Novou Ves přes Dalešice k Myslivecké chatě a odtud 0,5 km pěšky.

Černá Studnice

Černá StudniceJiž v roce 1885 na vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím Něm. horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGJI), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko. Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězný projekt architekt Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže. Práce byly zahájeny v létě 1904 a 14.8.1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 12km) do Smržovky, směrem na Novou Ves, Dolní Černá Studnice vlevo k rozhledně.

Petřín

PetřínRozhledna s restaurací na vrcholu jižního svahu Jablonecké kotliny, na okraji města Jablonce nad Nisou, v zástavbě městské části Vrkoslavice.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 11km) do Jablonce nad Nisou a přes čtvrť Vrkoslavice k parkovišti před rozhlednou.

Smrk

SmrkNa nejvyšším vrcholu české části Jizerských hor, Smrku, vysokém 1124m, stála rozhledna již od roku 1892. Nechali ji zde postavit občané Nového Města pod Smrkem. Realizace byla svěřena tesaři Fritschovi, který si musel poradit s tím, že na smrku nerostly tak vysoké a dlouhé stromy. Rozhledna vysoká 25 m byla celá ze dře va. Byla nejprve zkušebně postavena v údolí a teprve potom pracně rozebrána a přepravena na vrchol hory. Celá akce trvala 7 týdnů. Později byla u rozhledny postavena i chata umožňující přenocování.
Díky důkladné údržbě vydržela rozhledna neuvěřitelných padesát let. Zničila ji až válečná doba a torzo věže se definitivně zřítilo počátkem padesátých let dvacátého století. Mezitím přišla doba, která rozhlednám příliš nepřála. Teprve v devadesátých letech dostávají snahy občanů Nového města pod Smrkem konkrétní podobu a v polovině srpna 2003 byla zahájena stavba nové ocelové rozhledny, která byla 21. září 2003 slavnostně předána veřejnosti.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 12km) na Desnou, odbočit vlevo na Horní Polubný, Souš a kolem přehrady na Smědavu, do Bílého Potoka k Bártlově boudě dále pěšky 1km.

JIZERKA – perla Jizerských hor

Již téměř pět století na tomto místě leží osada známá pod jménem Jizerka. Je nejvýše položenou osadou v Jizerských horách. První zmínka o ní pochází ze zápisu o hraničním sporu z r. 1539 mezi frýdlantským a navarovským panstvím. Po staletí to byla osada dřevorubců a čihařů. V 16. a 17. století sem přicházeli hledači drahokamů, kteří v náplavech potoků hledali a skutečně nacházeli vzácné kameny: safír, rubín, spinel, křišťál, turmalín, chalcedon aj. Dosud je hojný černý ilmenit, zde spíše známý jako iserin. Po hledačích drahokamů, ponejvíce Italech – zde Vlaších, byl pojmenován Vlašský hřbet, z něhož stéká potůček, v jehož náplavech bylo nejproslulejší naleziště drahokamů – Safírový potok.
I v dnešním hostinci Pyramida se dřív brousilo sklo, tak jako v mnohých jizerskohorských chlupách.
Kamennou pyramidu před chatou nechal v roce 1828 postavit sklář Riedl na počest uzavření smlouvy s majitelem frýdlantského panství o povolení k založení sklářské huti.
Panský dům stojí uprostřed Jizerky mezi Pyramidou a bývalou novou sklárnou. Kdysi zde bydlel huťmistr a příležitostně i majitel sklárny.

Jizerka2 Jizerka3 Jizerka

Muzeum Jizerských hor

MuzeumUprostřed osady Jizerka stojí nenápadné stavení. Přesto zaujme svým udržovaným starým vzhledem. Budova sloužila jako škola, byla postavena roku 1889 a nyní zde najdeme Muzeum Jizerských hor. Stavení leží na jedné z odboček z hlavní silničky protínající Jizerku. U rozcestí mezi Panským domem a novou sklárnou na sebe muzeum upozorňuje informačním panelem.

Ještěd

JeštědPrvním objektem na Ještědu byl podle kronikáře Johanna Cazla Rohna kříž, vztyčený v roce 1737. Služby návštěvníkům však začal poskytovat až Florian Hasler, který v roce 1868 postavil částečně kamennou chatu. Ta se setkala s velkým úspěchem. Horský spolek k ní proto nechal přistavět prostornou verandu pro téměř 200 osob. Návštěvnost se ještě zvedla, a tak v roce 1876 byla zde postavena první rozhledna.

Přibližně o sto let později, v roce 1889, však musela být stržena a na jejím místě vyrostla nová, osm metrů vysoká rozhledna. Na přelomu století přestala vyhovovat i ta, zejména z kapacitních důvodů, a proto Horský spolek nechal postavit novou dominantu Ještědu, horský hotel. Slavnostní otevření se konalo 13. ledna 1907. Stavba fungovala až do roku 1963, kdy vyhořela.
Současná podoba Ještědu pochází z rukou architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Hartmana, kteří ji vytvořili v první polovině šedesátých let. Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Třešničkou na dortu je pak prestižní Perretova cena Mezinárodní unie architektů, která byla Ještě du udělena v roce 1969.
Z Albrechtic v Jizerských horách (cca 22km), do Liberce směr Horní Hanychov na parkoviště u lanovky.